Společně s holkami posouváme naše limity, zní od obou trenérů týmu žen

Oba mají trenérské zkušenosti s mládežnickým fotbalem v chlapeckém kolektivu, pro oba byl letní přesun k ženám a do dospělé kategorie o to větší výzvou, protože se pro ně jednalo o dvojnásob odlišný svět proti jejich posledním trenérským štacím. Jak si Tomáš Kupka a Zbyněk Německý vedou a jak to zvládají? Začtěte se.

Začneme zhurta: co Vás napadne v mysli, když se zeptáme, čím Vás holky nejvíce pozitivně překvapily?

T.K.: Pozitivně? Ničím. Tak nějak jsem věděl, do čeho jdu. Šlo o to se v co nejkratším čase vzájemně poznat.

Z.N.: Všeobecně bych řekl, že nás holky ničím výrazněji nepřekvapily, jelikož jsme o jejich kvalitách s Tomem věděli.

Tomova minulá štace byla u U13 v FC Táborsko, Zbyňova u dynamácké U8, co pro Vás bylo první tréninkové dny u žen nejnáročnější?

T.K.: Musel jsem si zvyknout na jiné tempo hry. U kluků to bylo živelnější, důraznější a rychlejší. Holky byly prostě zvyklé na něco jiného než já. Ale musím říct, že po pár trénincích se to hodně zvedlo. Holky se snaží plnit naše pokyny, které jim se Zbyňou dáváme, a společně posouváme naše limity.

Z.N.: Pro mě to byl určitě přechod z malého fotbalu na ten velký. Jako stále začínající trenér se mám co učit a i tento přechod je pro mě skvělou průpravou.

Co je ve Vašich očích největší rozdíl ve vedení chlapeckého a ženského týmu? A nemyslíme fotbalově, ale lidsky...

T.K.: Trénoval jsem kluky ve věku 14 let a zrovna začínala jejich nesmrtelnost v podobě puberty. Ta práce u kluků i u holek je hodně o komunikaci – týmové a individuální. Je pravda, že kluci mají více věcí na „salámu“ a plno toho neřeší. Zato holky vše více rozebírají a řeší věci někdy až příliš, to je pak brzdí. Poté přichází ten „samorozklad“ v hlavě, aniž by věděly proč. Je to o individuálním přístupu a práci s osobností daného hráče-hráčky.

Z.N.: Na začátku našeho angažmá jsem holkám říkal, že nevidíme velké rozdíly mezi ženskou a mužskou kabinou. Samozřejmě mají svá malá specifika a rozdíly se najdou vždycky všude.

A v čem se tyto dva světy prolínají?

T.K.: Úplně ve všem, jelikož fotbal je stejný a je jedno, jestli ho hrají kluci nebo holky.

Cíl je pořád jeden. Pro mne je důležité, aby rostly po lidské stránce, a když se nám k tomu podaří zlepšit i fotbalovou stránku, tak to bude super.

Z.N.: Jednoznačně mají společný cíl a tím je vítězství, touha zlepšovat se a táhnout za jeden provaz.

Na závěr, chcete ještě někomu věnovat poděkování?

Z.N.: Určitě bych chtěl poděkovat za prostor, který díky tomuto rozhovoru máme a pomáháme tím propagaci ženského fotbalu. Zároveň bych rád poděkoval partnerům, kteří nám na naší společné cestě pomáhají: Schwan Cosmetics CR, s.r.o. a Partners Financial Services, a.s. Děkujeme!

Děkujeme za rozhovor.