André Thomas Sivok: Jsem vítězný typ hráče

SERIÁL „REPREZENTACE“: Je velkým profesionálem a silnou osobností naší U19, stejně tak je tomu na reprezentačním „poli“, jejíž součástí je od prvních výběrů U15 a kde také nosí kapitánskou pásku. Stejně jako jeho dynamácký spoluhráč Adam Cháb skóroval hned při svém prvním startu ve dresu se lvíčkem na prsou. Jak vidí svoji cestu na klubové či reprezentační úrovni, o tom se s Vámi podělí André Thomas Sivok.

André, poslední sraz reprezentace a Vaše vítezství v turnaji ve Švédsku, kde jste postupně zvládli porazit domácí tým, Švýcarsko a Island. Jak bys pro čtenáře zhodnotil tuto akci?

Byl to skvělý turnaj. Každý zápas byl náročný, ale myslím, že jsme jako tým ukázali velkou sílu a kvalitu. Navíc byla dobrá atmosféra v týmu, což taky hodně pomáhá.

Jak ses cítil, když jsi poprvé dostal pozvánku do reprezentace?

Byl to neskutečný pocit. Měl jsem obrovskou radost. Hrát za Českou republiku byl vždycky můj sen.

Co Ti přináší reprezentační utkání?

Hlavně obrovské zkušenosti. Každý zápas v repre je jiný než v klubu a všechno je rychlejší, důraznější, víc pod tlakem.

A co pro Tebe znamená reprezentovat ČR?

Je to pro mě čest. Vážím si toho, že můžu mít na prsou lva a reprezentovat naši zemi. Každé pozvání na reprezentační sraz je pro mě cenný.

A cítíš jako kapitán s páskou větší zodpovědnost?

Ano, určitě. Vnímám to tak, že by kapitán měl jít příkladem jak na hřišti, tak i mimo něj.

Odskočme na chvíli k Dynamu, vloni jsi oblékal dres naší U15 a nyní jsi pevnou součástí U19, jak se vyrovnáváš s tímto skokem/posunem?

Ze začátku to bylo těžší v tom, že způsob hry byl víc rychlejší a silovější. Byla to pro mě výzva. Každým dnem jsem se cítil lépe a lépe. A dnes už mi ani nepřijde, že hraji se staršími kluky.

Dokážeš porovnat repre utkání a utkání celostátní ligy dorostu? V čem si jsou podobné a v čem rozdílné?

V obou je vysoké tempo, ale v reprezentaci hraju proti nejlepším hráčům z každé země a herní styl je více taktický. V lize je to více fyzický a jsou tam hráči až o 3 roky starší než jsem já.

Poslední dobou nastupuješ na klubové úrovni ve středu zálohy, v repre na pozici stopera, je pro Tebe náročné „přeskakovat“ mezi těmito posty? Liší se pro Tebe nějak příprava na utkání s ohledem na post, na kterém nastupuješ?

Ano, je to trochu náročnější, ale je to dobrá zkušenost, která se mi ve fotbale neztratí. Příprava se trochu liší, protože herní situace jsou na stoperu jiné než na středním záložníkovi.

K fotbalu patří také zranění, Ty jsi vloni touto dobou prodělal zranění kolene a léto a část podzimu jsi věnoval svému návratu. Jaké zjištění Ti přinesl čas, kdy jsi nemohl hrát?

Bylo to těžké období, ale naučilo mě být trpělivý. Vzal jsem to jako motivaci. Hodně mi pomohl taťka, vysvětlil mi, jak je důležitá regenerace a jak se starat o své tělo, abych předcházel zraněním.

Co bys poradil někomu, kdo si prochází návratem po zranění? Máš nějaké body/postupy, které Ti pomohli/pomáhali?

Určitě bych poradil, aby nikam nespěchal a dal svému tělu čas. Každý chce být co nejdřív zpět na hřišti, ale když se to uspěchá, může to dopadnout ještě hůře. Mně hodně pomohlo, že jsem měl kolem sebe lidi, kteří mi pomáhali. Pracoval jsem na sobě a věřím tomu, že jsem se vrátil silnější.

Pro Ty, kteří Tě neznají, v čem vidíš své přednosti? Čím nejvíce pomáháš svému týmu?

Myslím, že jsem rychlý a silný v hlavičkových soubojích. Snažím se hrát konstruktivně, ale samozřejmě mám hodně nedostatků na kterých stále musím tvrdě pracovat. Myslím si, že nejvíce pomáhám týmu tím, že jsem vítězný typ hráče.

Děkujeme za rozhovor.