Chceme hráče, kteří sebevědomě prodají svůj potenciál, říká trenér U14 Pouzar

První půl rok na velkém hřišti za sebou mají fotbalisté dynamácké “čtrnáctky”. Přechod z malého fotbalu na ten klasický není nikdy jednoduchý, a proto mu předchází i řada příprav. “Podařilo se to plynule,” pochvaluje si trenér kategorie U14 Radim Pouzar, který pro web Akademie vypráví mimo jiné také o zimní přípravě či povedeném domácím utkání se Spartou.

Radime, máš s kluky půlrok na „velkém“ hřišti, jak to zvládají, jsi spokojený s jejich pokroky?

Předně musím říct, že jsme již s dostatečným předstihem pracovali s Honzou Kolčavou (bývalý trenér tohoto ročníku, pozn. red.) na základních principech hry, vnímání většího počtu hráčů a prostoru, ale hlavně i na doplnění o nejtalentovanější hráče z regionu. Proto si myslím, že přechod byl velmi plynulý a pokroky, které kluci dělají, jsou i z velké části zásluhou Honzy a jeho týmu.

Která utkání z podzimní části bys vybral jako nejpovedenější a přibliž nám důvody své volby?

Já si vždy pro sebe hodnotím povedený zápas, pokud plníme společné cíle, principy a hlavně přenos z tréninku do utkání. Zápas je zároveň úspěšný tehdy, když dokážeme zvítězit. Kluci ode mě často slýchávají, že výsledky přijdou s předvedenou hrou. A třeba takový zápas byl první domácí proti Spartě Praha. Tam se opravdu sešlo vše. Branky, herní projev, charakter, emoce. Podobný duel byl i v Plzni, kde nám však chyběly góly.

Nyní jsme naskočili do druhé části sezóny, co vás čeká příští měsíce a jaké máte cíle?

Ano, po přechodném období naskakujeme do druhé části U14. Jednoznačně se budeme snažit navázat na rozpracovanou práci z podzimní sezóny. Po sportovní týmové stránce se budeme věnovat dalšímu rozestavení, aby kluci dokázali hrát i ve více variantách. Na rozvoji jednotlivců pracujeme dlouhodobě a ještě více bychom se chtěli zaměřit na mentální přípravu. S tou nám pomáhá Rosťa Helštýn a za to mu patří velký dík. A cíl, který jsme si s kolegou trenérem Kubou Hricem dali? Vychovat takové hráče, kteří sebevědomě prodají svůj potenciál, dokážou se jako tým koučovat, budou mít vzájemný respekt a chuť se zlepšovat.

A z pohledu zápasové konfrontace? Máte v plánu, kromě mistrovských utkání, nějaká další zajímavá utkání či turnaje?

Moc se těším, až zase naskočíme do zápasového kolotoče. Během února odehrajeme kvalitní zápasy se zajímavými týmy (Brno, Mladá Boleslav, Dukla). Prověří nás i zahraniční konfrontace. Ještě do začátku mistrovských zápasů nás čeká Salzburg a na začátku května dvojutkání v Mnichově. Máme domluvený už Mnichov 1860 a čekáme na potvrzení Bayernu.

Dlouhodobě jsi trenér starších žáků, jaké to pro Tebe je každé dva roky začínat s novým týmem a být s nimi u toho „posledního“ přechodu z 8v8 na 11v11? Pro některé lidi se to může zdát být “neatraktivní” zažívat co dva roky podobné situace, přibliž nám svůj pohled.

Každý si musí uvědomit, se kterou věkovou kategorií chce pracovat a která ho naplňuje, protože ne každý může dělat všechny věkové kategorie. Velmi obdivuji a vážím si trenérů u přípravek, kde je ta práce nejtěžší a nám vlastně připravují budoucí fotbalist(k)y a správné kluky a holky s láskou ke sportu obecně. A když někdo nazve práci neatraktivní, podobnou, tak nesouhlasím. Přicházejí hráči pokaždé s jiným potenciálem, sportovním a fyziologickým vývojem a to mě prostě baví. Navíc se po boku kolegů trenérů neustále rozvíjíte i vy jako trenér a to nejen po sportovní stránce. Učíte se poznávat vztahy v kabině, vztahy mezi hráči.