Období v přípravkách považuji ve vývoji dítěte za zcela zásadní, říká trenér U9 Hasenöhrl
Kategorie U9 ve svém prvním roce vedlo osvědčené duo trenéru Petr Hasenöhrl a Jan Macík, další rok s tímto týmem načali doplnění zkušeným Tomášem Kupkou. Nejenom o symbióze v realizačním týmu, ale také o sezení na dvou židlích či pohledu na herní formáty v utkáních přípravek se rozhovořil šéftrenér přípravek Dynama Petr Hasenöhrl.
Petře, již druhým rokem vedeš na pozici hlavního trenéra ročník 2014, tedy současnou kategorii U9. Jak vzpomínáš, s odstupem necelých dvou let, na přechod od kategorie U11 ke kategorii U8?
V první řadě bych rád uvedl, že jsem se na tuto tehdy novou výzvu velmi těšil. Do té doby jsem si jako hlavní trenér či asistent hlavního trenéra prošel jak žákovskými kategoriemi U12 a U13, tak třeba těmi nejmenšími ve fotbalových školičkách. Nikdy jsem však neměl příležitost vést stejné děti celým čtyřletým obdobím v přípravkách, toto období považuji ve vývoji dítěte za zcela zásadní. Nicméně nebudu lhát, že pro trenéra je skok z U11 do U8 velký, stačilo mi ale několik týdnů a změnu jsem v podstatě vůbec nevnímal.
Stejně jako u kategorie U10, tak i u Vás se rozšířil trenérský tým, k Tobě a Honzovi Macíkovi přibyl v létě Tomáš Kupka, jak bys ohodnotil Vaši spolupráci během uplynulých osmi měsíců?
Petr Hasenöhrl: Myslím, že teď nebudu mluvit jen za sebe. Kupy (Tomáš Kupka) zapadl mezi celý přípravkový kolektiv trenérů prakticky ihned. Jeho pohled na dětský fotbal se shoduje s tím, jaký máme u nás v přípravkách nastavený. Tomáš je spolehlivý, otevřený, do naší kategorie přinesl čerstvý vítr, považuji ho za výborného parťáka, a především pak za skvělého člověka.
Jan Macík: U Toma je znát celoživotní znalost jak fotbalového prostředí, tak i samotné hry. Rychle k nám zapadl, a to jak lidsky, tak fotbalově. Principy naší hry se naučil během pár měsíců a v mnoha věcech nám přináší další pohled na jednotlivé věci. Za sebe můžu určitě říct, že to, že k naší kategorii přišel, znamenalo velkou posilu trenérského týmu U9. Nutné je ještě dodat, že díky Tomovi jsme v soutěži mezi trenéry na testech InBody suverénně nejlepším realizačním týmem.
Často jsou u nás v Dynamu probíraným tématem velikosti herních formátů v utkáních přípravek. Jdeme cestou menších formátů. Řekni nám, jak se kategorii U9 daří držet formát 4+1?
Bohužel mnoho trenérů napříč republikou zastává názor, že začít hrát větší formát dříve je správné. Často slýchávám, že na větším hřišti už je to ten fotbal. Přitom samotné soutěže jsou z pohledu velikosti herních formátů a třeba i velikosti míčů nastavené dobře, přirozeně dětem a jejich vývoji. Můžeme si však přiznat, že soutěže jako jsou krajský přebor nebo přebor okresní jsou pro naše hráče v mnoha ohledech nedostatečné. Napříč kategoriemi trávíme mnoho víkendů po celé republice, kde se účastníme různých turnajů, minilig, trianglů, přátelských utkání atp. S kategorií U9 se nám formát 4+1 držet daří a soupeři jsou v tomto buď podobně nastavení nebo jsou ochotní „ustoupit“ a to považuji za malý úspěch. Jsou však i soupeři, kteří si naopak stojí za svou cestou větších formátů a kvůli tomu jsme se například v letošní sezóně vůbec nepotkali s pražskou Spartou, což je samozřejmě škoda.
Na jaké akce se mohou letošní děti v U9 těšit?
Naší kategorii čeká velká spousta pěkných akcí, ať už fotbalových či jiných. Za sebou již máme únorovou cestu vlakem na triangl v Ostravě, kde jsme kromě utkání přespali v krásném zrekonstruovaném areálu Bazaly. V dubnu nás například čeká triangl se Slavií Praha, po kterém společně s dětmi zavítáme na utkání nejvyšší fotbalové soutěže v Edenu. Děti samozřejmě nepřijdou ani o tradiční dětský den, kam jsou srdečně zváni nejen děti s rodiči z Dynama, zapište si tedy sobotu 3.6. a dorazte k nám do tréninkového areálu na Složišti. Vrcholem mnoha fotbalových víkendů pak pro nás bude dvoudenní turnaj v Bratislavě, kde se při troše štěstí utkáme třeba s věhlasnou Borussií Dortmund.
Odbočíme od kategorie U9, jak se ti daří skloubit dvě pozice (šéftrenér přípravek a hlavní trenér U9), jak se v tom cítíš?
S každým dalším měsícem lépe, učím se. Díky mému předchůdci a současnému metodikovi přípravek Rosťovi Helštýnovi je vše snadnější. Mám se o koho opřít, mám se koho zeptat. Rosťa má naštěstí stále stejně velký zájem na tom, aby se zde v akademii věci hýbaly kupředu. Velmi mi také pomáhá náš ředitel akademie Petr Benát, mám v něm velkou oporu. Vůbec celý kolektiv lidí v našem tréninkovém areálu na Složišti je výborný. Samotné skloubení dvou pozic samozřejmě není vždy jednoduché, ale věci, které se dějí, mi dávají velký smysl.