Petr Benát: Největší klenot akademie? Lidé, kteří pro ni pracují
V klubové akademii je od jejího samého začátku. Nejdříve zastával funkci manažera mládeže, v posledním roce a půl pak roli výkonného ředitele. Jak hodnotí bývalý ligový fotbalista uplynulou sezonu a pětileté působení Akademie? Co říká na spolupráci s A mužstvem a jak vnímá dnešní generaci mladých hráčů? O tom všem vypráví Petr Benát.
Petře, jak byste z vaší pozice zhodnotil právě ukončenou sezonu?
Určitě pozitivně. Z větší části se nám podařilo naplnit cíle, které jsme si před sezonou stanovili, ať už v oblasti sportovní, tak třeba i v rámci připravovaných projektů. V utkáních trenéři po hráčích vyžadovali nastavené herní principy, někdy se to dařilo více, jindy zase méně. V rámci nastaveného tréninkového procesu se pak všichni snažili v průběhu celého roku pracovat tak, aby se neustále zlepšovali. Naše práce ale bude samozřejmě hodnocena vždy podle toho, kolik mladých hráčů budeme schopni připravit pro profesionální fotbal.
V tomto ohledu ale můžete být určitě spokojeni, je to tak?
Máte pravdu. Skutečnost, kolik odchovanců se za poslední měsíce zapojilo do přípravy s A mužstvem, ať už v přímo v ligové sezóně, tréninkových jednotkách, nebo nyní i letním přípravném období prvního mužstva, nás všechny velice moc těší. Je to motivace do další práce nejen pro samotné mladé hráče, ale i trenéry a zaměstnance naší Akademie.
Dá se tedy říct, že se začíná projevovat dlouhodobá kvalitní práce s mládeží?
Je tomu tak. Díky investovaným prostředkům mohou nyní do dospělého fotbalu přecházet komplexněji připravenější hráči. Kondičně, fotbalovými dovednostmi, ale i mentálně, jsou dnes hráči mnohem dále, než tomu bývalo v minulosti. Podstatnou roli pak samozřejmě hraje i fakt, že u A mužstva působí trenéři, kteří chtějí s mladými hráči pracovat.
Vraťme se ještě na chvíli k hodnocení uplynulé sezóny, úspěch zaznamenaly žákovské kategorie, které figurovaly na předních místech svých soutěží. Patnáctka se dokonce stala vicemistrem žákovské ligy.
Dobré umístění je jistě pozitivní věc, pro nás je ale mnohem důležitější, jakým způsobem jsme k tomuto dospěli. Já jsem samozřejmě moc rád, že výborné konečné umístění našich žáků je podpořeno kvalitním herním projevem, který dokázali ocenit i soupeři. Všichni pak v Akademii toužíme po skvělé individuálně vybavených hráčích hrajících ve vysoké intenzitě a v tomto ohledu mají naše mladší i starší žákovské kategorie určitě co nabídnout. Každopádně cesta za jejich případným snem zahrát si nejvyšší českou nebo zahraniční soutěž a možností se fotbalem živit, bude ještě dlouhá a olemovaná spousty překážkami, které budou muset překonat.
Dorostenecké kategorie se pohybovaly v rámci celostátních soutěží spíše v polovině svých tabulek, nebo i níže. Jak hodnotíte jejich působení?
Znovu musím opakovat, že pro nás není směrodatné umístění, nýbrž předvedená hra. Po prvních dvou jarních domácích utkáních Celostátní ligy dorostu U19, která jsme prohráli, jsme například zaznamenaly negativní ohlasy na momentální umístění naší nejstarší kategorie. Nikdo z nás ale nepanikařil, neboť herní projev mužstva v přípravě i obou utkání byl velice dobrý, pouze jsme nebyli schopni proměňovat i ty nejvyloženější šance. I v následujících utkáních se tým prezentoval velmi dobrou hrou, a když navíc začal být i produktivní, posunul se do první poloviny tabulky. Konečné 10. místo pak bylo ovlivněno především posunutím některých hráčů.
Boj o záchranu se ale reálně týkal kategorie U18.
Ano, to je pravda. Prvním důvodem byl fakt, že se dvě skupiny této soutěže před tímto ročníkem spojily v jednu opravdu kvalitní. To ovšem nějak nesouviselo se skutečností, že jsme se herně dlouhodobě trápili. Kategorie U18 je za mě specifický ročník, hráči jsou prvním rokem ve starším dorostu a v momentě, kdy se okamžitě neprosadí do U19, mohou třeba ztratit motivaci, nebo naopak v každém utkání mají potřebu dokazovat, že by měli hrát nejvyšší dorosteneckou soutěž, a to třeba i na úkor týmového výkonu. V tomto ohledu je tedy potřeba s nimi pravidelně komunikovat, vysvětlovat jim nastavené principy i jejich úlohu v mužstvu a na hřišti. V rámci svých věkových kategorií chceme vždy hrávat nejvyšší možné soutěže, proto jsme pět kol před koncem přistoupili k nekoncepčnímu kroku, kdy jsme tým posílili hráči, kteří by normálně za tuto kategorii nenastupovali. Soutěž se zachránila, hráčům se slušelo poděkovat, tohle je ale situace, do které už se nikdy nechceme dostat!
Co hodnocení mladších dorosteneckých kategorií?
V těchto ročnících se ještě hráči v utkáních celkem dost protáčí a je pro ně samozřejmě také velice důležitý samotný tréninkový proces. Jsou tu určitě zajímaví hráči s potenciálem. Sám jsem zvědavý, jak se vyprofilují v dalších letech.
Radost máte určitě z úspěchu dívčích týmů…
Jednoznačně. Pro dívčí týmy byla tato sezóna velice úspěšná. Do vyšší soutěže se podařilo postoupit našemu ženskému družstvu a díky kvalitě kádru jsem přesvědčený, že budou o postup bojovat i v této sezóně. Historickým úspěchem je samozřejmě postup žákyň do žákovské ligy a já jsem moc zvědavý, jak budeme v nejvyšší soutěži konkurenceschopní. Také dorostenky bojovaly dlouho o postup, který jim sice nakonec unikl, ale v této sezóně budou patřit opět k favoritkám a všichni věříme, že se jim nejvyšší soutěž podaří vybojovat. Všem hráčkám a trenérům patří samozřejmě poděkování za reprezentaci Akademie i klubu, díky nim budeme v následujícím roce usilovat v licenčním řízení o statut dívčí akademie, která by dívčí fotbal v Dynamu posunula zase o stupínek výš.
A co přípravkové kategorie?
Vždy opakuji, že práce trenéra v přípravkových kategoriích je nedoceněná. V loňském roce došlo ke změně na postu šéftrenéra přípravek, kdy Rosťu Helštýna odcházejícího do Třebíče nahradil Peťa Hasenöhrl, který spolu s ostatními trenéry přípravek pokračoval v nastavené koncepci i projektech naší Akademie u nejmladších kategorií. Pět let práce Rosti, Hasiho a ostatních se pozitivně projevuje nejen v přechodu hráčů do mladších žáků, kde si trenéři pochvalují jejich individuální připravenost. Musím zmínit i skvělou práci Aničky Matějkové a trenérů ve školičce, právě díky ní i ostatním jsme v posledních třech zaznamenali výrazný nárůst počtu členů.
Zmínil jste trenéry i prvního mužstva, jak vůbec funguje spolupráce mezi ligovým týmem a Akademií?
Jistě budu mluvit za všechny v Akademii, když potvrdím, že výborně. Tomáš Zápotočný a Marek Nikl jsou sice ještě mladí trenéři, kteří v naší nejvyšší soutěži teprve sbírají zkušenosti, především jsou to ale, i navzdory svým úžasným hráčským kariérám, naprosto normální kluci, kteří jsou schopni na Složišti strávit hodiny, ať už v rámci interního vzdělávání Akademie, našich společných porad, nebo sledováním utkání. Pro trenéry Akademie je důležité vědět, že jejich práce není trenérům A mužstva lhostejná. Mě osobně pak nejvíce těší, že jsme si schopni sednout napříč všemi kategoriemi od asistentů trenérů v přípravkách, přes šéftrenéra mládeže, trenéra Béčka, až po hlavní trenéry A mužstva, a naprosto otevřeně komunikovat a diskutovat úplně o všem. Nemyslím si, že toto běžná věc českého fotbalového prostředí.
Jak do tohohle zapadá B mužstvo?
B mužstvo je nedílnou součástí klubu, které hraje při přechodu hráče do dospělého fotbalu zcela zásadní roli! V minulosti tomu tak v našem klubu bohužel nebylo a mě osobně to velmi mrzelo. Toto se změnilo s příchodem trenérů Dušana Žmolíka a Jirky Kladrubského, kteří jsou schopni hráče nejen skvěle připravit po sportovní stránce, především pak s kluky i výborně a otevřeně komunikovat. Ne každý totiž může okamžitě naskočit do profesionálního fotbalu a musí si třeba projít i touto fází své kariéry. Vím, o čem mluvím, protože já se do ligového fotbalu dostal jako odchovanec v Teplicích právě přes rezervní mužstvo.
Družstva Akademie se poměrně často utkávají i se zahraničními soupeři, je to záměr?
Určitě, neboť se chceme konfrontovat s těmi nejlepšími. Utkání hraná ve vysoké intenzitě proti kvalitními soupeři, v jehož řadách působí skvělé individuality, nás mohou výrazně posunout. Pravidelně se utkáváme v různých věkových kategoriích s Redbullem Salzburg i Bayernem Mnichov. Bližší spolupráci jsme navázali s klubem SV Jahn Regensburg. Kategorie U19, U17, U13 a U12 se utkaly v Berlíně s místní Herthou. A právě mladší žáci odehráli v rámci svého soustředění v Londýně i utkání proti Arsenalu, Tottenhamu, West Hamu a Watfordu.
To musel být pro hráče obrovský zážitek…
Nejenom pro hráče, ale i pro trenéry. Anglie nám přinesla spoustu poznatků, zkušeností a do určité míry i inspiraci. Troufnu si říct, že kluci na to budou vzpomínat do konce svého života, o to větší smysl nám pak naše práce dává. Zároveň je důležité dodat, že bychom do Anglie nemohli odcestovat bez podpory partnerů a v neposlední řadě i rodičů, kteří si přispívali. Za toto se jim sluší opět poděkovat.
V Akademii působíte od začátku, tedy od července 2018. Dokážete popsat, jak moc se změnila práce v mládeži během této doby?
Neskutečně. Když jsem v prosinci 2017 končil svou kariéru, byla mi Martinem Vozábalem nabídnuta funkce manažera mládeže a já si první půlrok navnímával prostředí našeho mládežnického fotbalu. Nechci, aby to vyznělo špatně, protože jsem si jistý, že všichni tou dobou v mládeži vykonávali svou funkci, jak nejlépe dovedli, mně ale strašně vadilo to prostředí, vztahy a vůbec (ne)komunikace napříč kategoriemi. Každý se v podstatě staral o své mužstvo a nic jiného ho nezajímalo, což je samozřejmě špatně.
A toto se změnilo v momentu, kdy FAČR v červenci 2018 rozjel na území ČR projekt deseti klubových akademií?
Samozřejmě ne hned, vše mělo svůj vývoj. V červenci 2018 se na Složišti potkali trenéři místní, ale i z různých koutů republiky. Postupem času se však podařilo vybudovat díky odborným znalostem všech přítomných, především pak jejich lidské stránce, pracovní prostředí, ve kterém se všichni cítili příjemně a komfortně. Právě v trenérech a zaměstnancích Akademie já osobně vidím největší klenot.
Vy si zjevně na lidských vztazích hodně zakládáte…
Považuji to za nejdůležitější, zároveň však i přirozené a samozřejmé! Vzájemné dobré vztahy, otevřená komunikace, upřímnost a respekt k druhému, to jsou atributy, které vytváří pozitivní pracovní prostředí, ve kterém lze dosahovat výjimečných výsledků.
Vnímáte, že je Akademie Dynama brána pozitivněji, než tomu bývalo?
Určitě vnímám a samozřejmě mě to těší. Musím přiznat, že v prvních měsících mého fungování u mládeže mě až zarazilo, jakou reputaci na úrovni mládeže Dynamo má. V rámci regionu jsme dříve v podstatě jednali z pozice silnějšího, přišli jsme a sebrali hráče. Toto se samozřejmě odrazilo na vztazích s místními kluby. Napříč republikou pak obraz Dynama nebyl o moc lepší. Troufnu si říct, že v průběhu let se podařilo slušným jednáním, komunikací, poctivou prací, ale i dalšími skutečnostmi leccos napravit. Dnes máme užší vazby prakticky v každém větším či menším klubu jižních Čech a jsme schopni otevřeně komunikovat i férově jednat. Velmi dobře dnes pracují s mládeží v Táboře, Písku, Strakonicích, Jindřichově Hradci a dalších městech. Pro naši Akademii jsou tyto regionální kluby strašně důležité, bez nich bychom nebyli absolutně nic! Zároveň jsem přesvědčený, že by měl být celý region do určité míry sjednocen tak, aby zde zůstávali nejlepší hráči a neměli potřebu kamkoliv odcházet. Kladnou odezvu na naši práci určitě vnímáme i v rámci České republiky, nicméně my všichni si moc dobře uvědomujeme, že máme stále na čem pracovat. Musíme být nároční především sami na sebe, jedině tak se můžeme zlepšovat.
V čem se můžete zlepšit, kde jsou tedy vaše rezervy?
Osobně si myslím, že bude vždy prostor ke zlepšení v komunikaci s kluby, hráči a rodiči. Zároveň to můžou být i detaily v tréninkovém a výchovném procesu hráče, kde musíme být důslední. Dále to samozřejmě můžou být i věci spojené s financemi, tady ale prostě musíme vycházet z ekonomické reality a možností naší Akademie.
Zmínil jste výchovný proces, co konkrétně jste měl na mysli?
Už od přípravkových kategorií se snažíme děti vést k lásce ke sportu, pohybu jako takovému. Vedeme je k samostatnosti a zodpovědnosti. Ve spolupráci s rodiči a školou spoluvytváříme osobnost dítěte v dětství, pubertě i v dospívání. Naším cílem je vychovávat především mladé ambiciózní a vzdělané lidi s morálními hodnotami, a třeba i celoživotním vztahem ke sportu, což bude mít vždy pozitivní vliv na zdraví jedince.
Kladete v Akademii velký důraz na vzdělání?
Na vzdělání hráčů nám záleží. Na Základní škole Máj, kde máme sportovní třídy, máme díky trenérům-učitelům o prospěchu hráče absolutní přehled. Se všemi středními školami jsme pak domluveni na možnosti kontrolovat prospěch hráčů. Pravidelně nahlížíme do bakalářů a v krajním případě, když si hráč neplní své školní povinnosti, ho vyřazujeme z tréninkového procesu. Hlavní díl zodpovědnosti samozřejmě leží na samotných hráčích a jejich rodičích, pro nás je ale vždy důležité, aby hráč školu dokončil, nebo se vyučil příslušnému řemeslu.
Činnost Akademie není evidentně jen o samotném fotbale, dokážete ve stručnosti popsat přesah její působnosti?
Přesah činnosti naší Akademie je poměrně velký. V rámci osvěty správného pohybového rozvoje dítěte navštěvuje koordinátorka školičky Anička Matějková mateřské školy. V současné době spolupracujeme až s 60 školkami v Českých Budějovicích a okolí. Každé dopoledne tak Anička tráví ve školce, kde vede pohybovou hodinu. V tomto ohledu, ne však ve stejné míře, spolupracujeme i s některými základními školami. Nastavenou spolupráci máme i s vysokými školami, na JČU a VŠTE máme ostatně poměrně hodně hráčů. Mezi naše nejcennější projekty patří partnerské kluby. Na úrovni přípravkových kategorií vzděláváme trenéry ostatních klubů, pořádáme pro jejich hráče ukázkové tréninky, kompenzační a specializované brankářské tréninky, nebo za odměnu tréninky na našem hlavním hřišti s ligovými hráči. Pro rodiče a trenéry partnerských klubů jsme v uplynulém půlroce uspořádali i tři workshopy. Zároveň klubům poskytujeme lístky zdarma na vybraná ligová utkání či reprezentační akce. Tento projekt nyní čítá na 20 klubů z regionu a připojit se může prakticky každý. V létě také pravidelně organizujeme tři turnusy fotbalových kempů a dva turnusy příměstských táborů. Pro hráče dorosteneckých kategorií pořádáme preventivní vzdělávací semináře z oblasti finanční gramotnosti, prevenci sázení a gamblingu tak, abychom těmto problémům předešli. Moc rádi se účastníme vybraných charitativních projektů, na které jsme v posledních letech přispěli částkami v řádech stovek tisíc korun českých. Každoročně se jedná o Běh jihočeských nadějí, podpořili jsme v rámci Adra Běhu nemocnou Tamarku Komzákovovou, nebo finančně přispěli na Vanessku Borovanskou. Obdarovali jsme Potravinovou banku Jihočeského kraje, nakoupili jsme pomůcky fotbalovému klubu FK Hodonín, jehož areál postihlo ničivé tornádo. Ve spolupráci s Teologickou fakultou JČU se snažíme podporovat děti v africké Zambii, které jsme nyní potěšili materiálním vybavením a plánujeme i finanční sbírku.
Tak toho skutečně není málo…
Není. Ale znovu se vrátím ke skutečnosti, že toto by nebylo absolutně možné bez trenérů a zaměstnanců Akademie. Jsou to věci, které dělají dobrovolně a nad rámec svých povinností jenom proto, aby budovali kvalitní značku a dobrou image našeho klubu. Za toto patří všem obrovské DÍKY.
DĚKUJEME ZA ROZHOVOR.
