Práce s dětmi je prostě radost, říká Radek Altmann

V létě čeká trenéry kategorie U11 velké loučení. Po čtyřleté spolupráci dá parta vedená Radkem Altmannem sbohem ročníku 2012. “Na léto a nové kluky se ale těšíme,” říká zkušený kouč a zároveň odkrývá pohled na progres všech, kteří prošli nastavenou koncepcí Akademie.

Radku, pojďme v čase na začátek. Kdy jste svůj ročník přebírali?

S Lukym (Lukáš Kočí) jsme společně přebírali ročník 2012 ze školičky v létě 2019, v půlce U8 se k nám připojil Kryštof (Kryštof Altmann) a na začátku U9 Peťa (Petr Tomšů). Je to dlouhá doba. Děti už známe velmi dobře, ale samozřejmě i oni nás mají výborně načtené. Ne všichni kluci jsou tady od začátku, tým se během společných čtyř let postupně měnil a tvořil do dnešní podoby.

Byli jste společně s dětmi v období jejich velmi výrazného rozvoje a vývoje, jak byste ohodnotili jejich posun a zlepšování se?

Ročník 2012 je první, který si prošel nově nastavenou koncepcí v přípravkách Dynama od U8 až do U11. Za tímto procesem stojí především práce šéftrenéra přípravek Rosti Helštýna, na kterou nyní navázal Petr Hasenöhrl. Každý rok je ve vývoji obrovským skokem, jak ve zvládnutých dovednostech, tak po mentální a psychické stránce. Díky komplexně nastaveným požadavkům na jednotlivce v celé přípravce, jsou kluci na konci U11 samostatní, komunikativní, přemýšlejí, zvládají objektivně hodnotit sebe a částečně i výkon ostatních. Byť se to může zdát jako něco úplně samozřejmého, není tomu tak. Vidíme to především ve chvíli, kdy k nám přijde nový hráč, většinou není schopen komunikovat a o daných věcech/tématu přemýšlet, je překvapen, že se ho někdo vůbec ptá na jeho názor.

Čím vším si kluci prošli?

Jak jsem už zmínil, máme v akademii jasně definovanou koncepci a tedy přesně dáno, co by kluci měli na konci každého ročníků zvládnout ve všech aspektech, které považujeme za důležitou součást jejich nejen fotbalového vývoje. Mimo rozvoj individuální míčové techniky, klademe velký důraz na gymnastické dovednosti, věnujeme se atletice, úpolovým cvičením, nyní jsme přidali i trénink s trenérem bojových sportů. Vedeme děti k samostatnému rozhodování, kreativitě a přemýšlení. Je toho opravdu hodně, čím kluci v rámci našeho procesu v akademii Dynama prochází.

Co nejvíce dalo tohle období vám? Jak na něho nahlížíte? Přeci jen to jsou hodiny strávené v dětském prostředí plném her, nespoutanosti, smíchu…

Práce s dětmi je prostě radost. Hlavně na začátku, když jsou ještě opravdu dětmi a jsou naprosto bezprostřední, otevření a trénink je hodně o hraní si. Děti jsou stále pro nás zdrojem nových zkušeností. Bylo moc příjemné sledovat jejich vývoj od U8 do U11, je to pro nás potvrzení všeho, o čem se na společných školeních a setkáních trenérů bavíme a vše nám dává jasný smysl. Samozřejmě máme z kluků velkou radost, z toho jací jsou a co vše zvládnou.

V létě budete ročník předávat do mladších žáků. Popiš nezasvěceným, jak takový přesun probíhá, co vše obnáší?

Už od začátku sezóny jsme v kontaktu s Petrem Čížkem, který bude kluky přebírat. Asi nejzásadnější je pro kluky možnost přejít do sportovních tříd Dynama. Uspořádali jsme tedy informační schůzky pro rodiče na téma co a jak funguje. Na to navážeme dnem otevřených dveří, kde bude umožněno rodičům i klukům nahlédnout na školní proces. V průběhu jara se k nám Petr připojí na tréninky a začne se s kluky blíže seznamovat a hned v srpnu kluci začnou další etapu v Akademii soustředěním v Sušici. Bohužel součástí tohoto procesu bude i výběr do kategorie U12, kdy je nutné ze současného počtu vybrat 16 kluků. Samozřejmě se všemi, kteří se do kategorie U12 nedostanou, se budeme snažit dále pracovat, ve spolupráci s okolními kluby.

S trenéry budete naopak v létě přebírat ročník 2016. Jak se těšíte na nové tváře a velkou změnu skoku z U11 do U8?

Čtyři roky s jedním týmem je hodně. Takže se docela na tu změnu těšíme a když je příležitost, tak kategorii U7 už po očku sledujeme. Jsme si vědomi obrovského skoku, jak už jsem psal, prošli jsme si s ročníkem 2012 od U8, tak víme, co nás čeká. Uvidíme, jak moc nás to překvapí.

Nakonec je třeba říct, že vše je společná práce našeho trenérského týmu. Myslím, že se výborně doplňujeme a jsme v souladu. Tedy kolegům děkuji za skvělou spolupráci.