Snový reprezentační debut v kategorii U15

I přesto, že jejich role na hřišti jsou rozdílné, oba zapsali při svém prvním reprezentačním startu vstřelený gól a díky nim porazil náš národní tým Maďarsko 2:0. Již v osmé minutě načal brankový účet stoper André Thomas Sivok, když se prosadil hlavou po rohovém kopu. Útočník Adam Cháb ho následoval v devatenácté minutě, když zužitkoval zpětnou přihrávku spoluhráče. Jak hodnotí svoje první reprezentační starty, góly a celý sraz, o tom k nám promlouvají v dalších řádkách.

Kluci, pojďme postupně. Účastnili jste se výběrového kempu U15 ze kterého vždy vzejde nominace na reprezentační sraz U15. Jaké pocity jste měli po její zveřejnění a očekávali jste v ní své jméno?

André: Byl jsem strašně moc rád, že jsem byl nominovaný, protože to byl užší výběr z celé české republiky a v duchu jsem si moc přál, abych se v nominaci objevil.

Adam: Tak měl jsem velkou radost, protože dostat se do repre je sen každého, kdo hraje fotbal. Od pana trenéra Pouzara jsem měl info, že bych se tam měl dostat, takže mě to tolik nepřekvapilo.

Do úvodního duelu jste nastoupili v základní sestavě, kdy jste se oba dozvěděli, že budete v zahajovací jedenáctce a Ty, André, že povedeš tým jako kapitán?

André: Byl jsem šťastný, že si mě pan trenér Havlíček vybral do základní sestavy a o to víc jsem byl rád, že budu kapitánem české reprezentace.

Adam: Že budu v základu jsem se dozvěděl hned při prvním společném tréninku, protože jsme byli rozděleni do dvou skupin a my jsme byli ta, která v úterý začala.

Kluci, oba jste v úvodních minutách utkání zaznamenali své první reprezentační góly, což je krásný počin, gratulujeme! Popište své góly čtenářům.

André: Rohový kop zahrával Tony (Anthony Van Geet poz.red.), čekal jsem na špičkách než Tony kopne balón do vápna a na přední tyči jsem si ho našel a hlavou zakončil na přední tyč.

Adam: Děkuji za gratulaci. Můj gól padl tak, že z levé strany byl tečovaný centr protihráčem a na zadní tyči to zavřelo naše pravé křídlo a vrátilo mi to pod sebe a já už jsem propálil vše co mi stálo v cestě.

Byli na utkání Vaši rodinní příslušníci? Měli jste možnost oslavit své góly s nimi?

André: Na zápas mě přijeli podpořit oba dědové a zbytek rodiny utkání sledovali přes FAČR TV a drželi mi palce. Po zápase mi všichni z rodiny volali a moc gratulovali.

Adam: Na obou zápasech jsem měl rodiče, takže jsem po prvním utkání měli chvíli čas, ale žádná velká oslava nebyla, jen gratulace.

Reprezentační sraz zahrnoval dvojutkání s Maďarskem, do druhého zápasu jste oba vstoupili v jeho průběhu a skončil 1:1, jak hodnotíte obě dvě konfrontace?

André: V prvním zápase se nám povedl začátek, kdy jsme skórovali v 8. a 19.minutě a potom jsme Maďary do ničeho nepustili. Druhé utkání jsme začínali s Adamem na lavičce, protože trenéři chtěli vyzkoušet všechny hráče. Já jsem vůbec nečekal, že nastoupím, ale zápas se asi nevyvíjel podle představ trenérů a proto jsme asi s Adamem nastoupili do druhé půle. Za mě se hra v druhé půli zvedla a do více šancí už jsme se dostávali my. Bohužel branku jsme žádnou nevstřelili, ale soupeř také ne a zápas skončil 1:1.

Adam: Oba zápasy byly náročnější než je tomu v lize, byl na nás vyvíjen větší tlak a cítil jsem větší zodpovědnost, jelikož hrát se lvíčkem na srdci se nepodaří každému.

André, většinou čelíš v žákovské lize nejlepším útočníkům v republice, byli maďarští hroťáci v něčem jiní? Adame, Ty to máš zase naopak, potkáváš se s obránci, jaké to bylo pro Tebe?

André: Maďaři tam měli dva extrémně rychlé útočníky na které jsme si museli dávat velký pozor. Fotbal se hraje na celém světě, buď je dobrý a nebo špatný :).

Adam: Obránci byli více silovější, ale oproti top týmům české ligy to takový rozdíl nebyl.

Kluci, děkujeme Vám za rozhovor a přejeme Vám plno dalších krásných chvil ať už v dresu Dynama nebo v těch se lvíčkem na prsou.