Trenér Jiří Vlček ml. představuje naši U9
Dalším týmem v dynamácké akademii je kategorie U9. Tu vede budějovický patriot, hráč, trenér Jiří Vlček mladší. Co nám pověděl o svém týmu, kolezích, akademii se dočtete v následujícím rozhovoru.
Jirko, děti, ročník narození 2013, vedeš druhým rokem. Jak se Ti s dětmi tohoto věku pracuje?
Před dvěma roky jsem trénoval jedenáctileté děti (ročník 2009), přechod k dětem o čtyři roky mladším byl samozřejmě šok, přiznám se, že jsem si musel chvíli zvykat, v těchto letech je znát každý rok, natož čtyři. Už jen komunikace s nimi je úplně jiná, občas se mi opravdu těžko hledají slova, kterým by děti v těchto letech rozuměly. Můj parťák Pavel Novák se mi vždycky směje, když něco „rozumného“ dětem řeknu a oni na mne nechápavě koukají.
Přes i tyto mírné komplikace je práce s těmito dětmi skvělá a baví mne. Líbí se mi jak je každý trénink jiný, jednou jsou děti soustředění, vše jim jde na první dobrou, člověk si myslí, že trénuje budoucí šampiony a druhý den je všechno úplně naruby, rozhodně vás tato práce nenudí
Přiblížil bys nám naší U9?
V realizačním týmu jsme čtyři trenéři, mimo mne je to již zmíněný Pavel Novák, hráč prvoligového áčka, dále pak Matěj Kratochvíl a Michaela Švehlová (v současnosti na mateřské dovolené). V kategorii dnes máme 15 registrovaných hráčů, z toho jednu holku Klárku. Jsme spolu rok a půl a po této době mohu říct, že jsou to fajn děti, ano občas úměrně svému věku nesoustředění rošťáci, ale většinou zapálení, srdeční a bezstarostní bojovníci. Momentálně podle mne výkonnostně patříme k republikovému průměru a přestože jsou už dnes mezi dětmi výkonnostní rozdíly, má většina dětí velký potenciál se zlepšovat a pokud se nám podaří tým i vhodně doplnit, bude tento ročník konkurenceschopný i těm nejlepším.
Pavel Novák (asistent U9): Trénování dětí v akademii Dynama se věnuji 8 sezónu a zároveň jsem hráčem ligového týmu Dynama. Součástí klubu jsem od kategorií žáků, dohromady je to asi 20 let. Rád vidím, když se kluci a holky zlepšují, ale zároveň pro ně hra zůstává zábavou, protože to je to nejdůležitější, aby měli vztah k fotbalu a sportu takovému.
Matěj Kratochvíl (asistent U9): Po ukončení aktivního hraní fotbalu jsem si přál pokračovat jako trenér a měl jsem to štěstí, že mě ostatní trenéři na Dynamu přijali mezi sebe. Od Jirky, Pavla a Míši jsem se toho hrozně moc naučil a jsem rád, že mám příležitost se na tom všem podílet.
Michaela Švehlová (asistent U9): Jako trenérka kompenzačních a všestranných cvičení jsem dostala možnost spolupracovat s dětmi v Dynamu. Dostala jsem se až k trenérovi Jirkovi Vlčkovi a jeho kolektivu trenérů. Práce s trenéry v naší kategorii je skvělá, pokaždé se dozvídám více informací z oblasti fotbalu a získávám nové zkušenosti. Práce s dobrými lidmi a ještě k tomu u dětí je výborná! A tak jsem ráda, že jsem zrovna v takovém kolektivu.
Co je pro Tebe v práci s přípravkou nejdůležitější?
Pro mne je velmi důležité, abychom dětem vytvořili takové prostředí, kde se budou cítit bezpečně a bezstarostně, díky čemu se budou optimálně rozvíjet nejen jejich fotbalové dovednosti, ale i vlastnosti, které využijí i mimo fotbalové prostředí, jako jsou samostatnost, kreativita, sebevědomí, odvaha.
Toto období je jedno z nejdůležitějších ve vývoji každého sportovce tedy i fotbalisty, ne nadarmo se říká, že je to zlatý věk motorického učení. Pokud se dá s ohledem na budoucí vývoj dítěte sportovce něco zkazit nebo nenaučit, tak právě v tomto období. Je důležité si uvědomit, že každé dítě je jiné, má jiné pohybové dispozice, jiné schopnosti, limity, proto je nutné s každým pracovat individuálně.
Důležitá je i spolupráce s rodiči, bez ní by to v tomto období nebylo vůbec možné. A zde bych chtěl rodičům mého ročníku poděkovat. Přestože těch aktivit, tréninků, zápasů, máme opravdu hodně, nikdo si nestěžuje, své děti maximálně podporují, komunikace s nimi je velmi dobrá a bezproblémová. Doufám, že to bude i pokračovat.
Co všechno vás s U9 čeká v zimním období?
Čeká nás toho hodně, mimo klasických tréninků, bychom chtěli pro zpestření zajít s dětmi na plavecký stadion, do jump areny nebo do beach areny, dále budeme hrát zimní ligu, zúčastníme se několika turnajů a také k nám v rámci přátelských utkání zavítají týmy jako Slavia Praha, Sparta Praha, Viktoria Plzeň, Zbrojovka Brno atd. Doufám, že omezení, které nás čekají, budou minimální a dovolí nám vše výše zmíněné uskutečnit.
Co Tě na práci s dětmi nejvíce baví?
Baví mne skoro všechno, děti mají obrovskou fantazii a jsou spontánní. Stačí jim málo, aby byly šťastné. Neustále se usmívají, radují se s maličkostí. Přestože je pro děti vše nové, každé cvičení, každá rada, pro děti není nic problém, do všeho se vrhají po hlavě, nepřipouští si, že to nepůjde. V tomto věku se vše rychle učí, je radost se koukat, jak vše nasávají, jak se vytváří jejich osobnost, zlepšují se jejich dovednosti. Jsem rád, že mohu být toho součástí.
Jirko, jsi budějovický patriot, celý život máš spojený s Dynamem. Jak klub vnímáš nyní?
Ano, Dynamo je pro mne srdeční záležitost, jsem v klubu s menšími přestávkami od svých 10 let, a to je už opravdu dlouho, je jasné, že za tu dobu se toho v klubu změnilo opravdu hodně. Například tréninkové zázemí, pamatuji si, když mi můj taťka před 30 lety ukázal náčrtek současného Složiště. Přišlo mi to tenkrát jako sci-fi a dnes ? Neuvěřitelné!
Samozřejmě další velkou změnou bylo, když jsme se stali akademií. Přišlo hodně nových lidí, trochu se to tady „omladilo“, hlavní trenéři od žáků výše jsou profesionálové, nastavili se nové koncepty, filozofie a systémy, dbá se na vzdělávání trenérů. Všem hráčům napříč akademií se dostává maximálně péče a to nejen na hřišti. Výrazně se zlepšila spolupráce s ostatními jihočeskými kluby. Opravdu se toho za ty tři roky změnilo hodně a já jsem přesvědčen, že díky těmto změnám se nám zase bude dařit vychovávat hráče jako byli Němec, Poborský, Sivok…
