Trenér U16 Pecka: Je to velká čest. U kluků mám respekt

V A týmu by patřil mezi nejmladší hráče. Ani nízký věk a vysokoškolské studium mu však nebrání plnit zodpovědnou roli. Tomáš Pecka je ve 23 letech trenérem kategorie U16, nejmladšího dorostu českobudějovického Dynama. Respektují talentovaného kouče i o sedm let mladší svěřenci a jak sám vidí svou budoucnost?

Zastáváte roli trenéra v Akademii Dynama ČB, přestože je vám teprve 23 let. Jak to vnímáte?

Je to velká čest a zároveň obrovská zkušenost. Vážím si toho, že mohu zastávat takovou funkci v klubu, jakým je Dynamo. Je to pro mě velká příležitost a věřím, že vloženou důvěru dostatečně splácím.

Takřka druhou sezonu působíte u kategorie U16, tedy u nejmladších dorostenců. Jak to máte s respektem?

Není to zas takový problém. Kluci sice vnímají, že jsem mladý, ale vybudoval jsem si u nich respekt. Fungujeme na přátelské bázi, někdy se hodí být “kamarád”, někdy je ale třeba přitvrdit. Myslím si, že všichni znají hranici, co si mohou a nemohou dovolit.

Kromě toho, že působíte na Složišti, jste stále student. Jak jde trenérská kariéra spojit se studiem vysoké školy?

Jelikož je vysokoškolské studium převážně v ranních a dopoledních hodinách, tak je to bez problémů. Momentálně dokončuji bakalářské studium, takže je to trochu náročnější než obvykle, ale dělám maximum, abych ani jedno, ani druhé nijak nezanedbával. Navíc studuji tělovýchovu a sport, což je velmi přínosné i pro trénování.

Zároveň jste stále aktivním fotbalistou. Pomáhá vám v trénování i vaše fotbalová minulosti či současnost?

Samozřejmě. V mládí jsem prošel podobnou akademií, jako je ta českobudějovická – hrál jsem celostátní ligu dorostu v Příbrami a dobře tak vím, jak to funguje. Dobře znám prostředí fotbalové kabiny, protože jsem zažíval podobné situace. Dokážu se tak vcítit do kůže hráčů. Zároveň stále hraju krajský přebor na Hluboké a bez problému se tak mohu zapojit do tréninku s klukama (směje se). Myslím, že začlenění se do kolektivu touhle formou je vždycky fajn. I kdyby jen do baga (směje se).

Jako trenér však zatím nemáte dostatek zkušeností, snažíte se učit i od svých kolegů?

Určitě. Na Složišti je skvělá parta, plno kvalitních trenérů, od nichž se snažím čerpat, co to jde. Jsou pro mě inspirací a doufám, že tomu tak bude i nadále.

Máte stejný pohled na fotbal jako oni?

Máme velmi podobné názory, ve spoustě situacích se shodneme, ale nejsme úplně stejní, což si myslím, že je dobře. Kdybychom byli všichni stejní a měli stejné názory úplně na všechno, nebylo by to úplně dobře – takto se můžeme výborně doplňovat a vzájemně se něco přiučit.

Jaké jsou vaše další fotbalové plány?

Chci se nadále zlepšovat. Musím se vzdělávat, sbírat zkušenosti tak, abych jako trenér stále rostl. Naskočil jsem sice do tohoto “fotbalového vlaku” jako velmi mladý, ale rád bych si svou pozici udržel a ještě upevnil. Chtěl bych v Dynamu zůstat co možná nejdéle a věnovat se mládežnickému fotbalu naplno.

Jak jste spokojený s probíhající sezonou? V šestnáctce to přeci jen není především o výsledcích…

Máte pravdu. První půl rok je pro kluky velmi složitý, musí se adaptovat na fyzicky náročnější fotbal, protože v České lize dorostu nastupují převážně proti o rok starším soupeřům. Na jaře už se s tím kluci srovnávají a jejich výkony jsou daleko lepší. A to jak po stránce herní i fyzické. Momentálně za sebou máme vydařené období, na Spartě jsme sice prohráli vysokým rozdílem, ale první poločas byl z naší strany skvělý. Úspěšně jsme navázali doma s Teplicemi, které patří mezi favority celé soutěže a dobrou formu jsme potvrdili i o víkendu v Chrudimi.

Jaké máte cíle do konce sezony?

Jednoznačně ještě zlepšit a dlouhodobě udržet herní projev na vysoké úrovni. Nejde nám tolik o výsledky, ale vyhrávat chce každý.